Děkanský kostel svatých Fabiána a Šebestiána – historie

Děkanský kostel svatých Fabiána a Šebestiána

Prvním zmínka o Zákupech je z roku 1315. První zdejší kostel stál poblíž dnešního zámku (na místě dnešní nejvyšší zahradní terasy), až  šedesátých letech 16. století nechal tento kostel sv. Fabiána a Šebestiána zbudovat tehdejší majitel panství Zbyněk Berka z Dubé. Spolu s manželkou, dětmi a několika dalšími příbuznými je pochován v kryptě. Nad ní, v prostoru kolem oltáře, se nachází několik berkovských náhrobků (Zbyněk, jeho manželka Veronika z Lobkovic a tři jejich synové zemřelí v dětském věku). Za třicetileté války byla však tato krypta vykradena.
V barokní době obohatila významná majitelka panství Anna Marie Františka, princezna sasko-lauenburská, provdaná falckraběnka rýnská, podruhé provdaná princezna a velkovévodkyně toskánská, kostel o relikvii sv. Felixe, která je dnes uložena v postranním oltáři, vpravo od hlavního oltáře. Nechala se pak spolu s prvním manželem falckrabětem Filipem Vilémem a s oběma dcerami z tohoto, prvního manželství (Leopoldinou, zemřelou v dětském věku, a Marií Annou Karolínou) pohřbít v druhé kryptě.
Vletech 1863-1865 byl kostel přestavěn do novogotické podoby, přičemž byla zřejmě využita řada původních prvků ze 16. století. Stavbu financoval tehdejší majitel zákupského velkostatku a zámku Ferdinand I./V. Dobrotivý, projekt vypracoval jeho stavební inspektor Karel Pranter. Interiér dostal novogotické vybavení, které se většinou dochovalo dodnes. Obraz na hlavním oltáři namaloval Josef Vojtěch Hellich, sochy sv. Josefa s Ježíšem a sv. Jana Křtitele na hlavním oltáři vytvořil Eduard Veselý (Wessely), tehdy významný pražský sochař, původem z nedalekého Sloupu u České Lípy. Do presbytáře shlížejí z obou stran okna císařských oratoří, k nimž vedl zvláštní vchod zvenku. Kostel byl po rekonstrukci slavnostně znovuotevřen k narozeninám manželky císaře Ferdinanda císařovny Marie Anny 19. září 1865. V meziválečném období dostal kostel vitrážová okna.
Text: Mgr. Martin Aschenbrenner

Římskokatolická farnost Zákupy, Mimoňská 228, 471 23 Zákupy/Die römisch-katholische Pfarrei Reichstadt
www.farnostzakupy.cz

Podrobnější historie kostela sv. Fabiána a Šebestiána

KOSTEL SV. FABIÁNA A ŠEBESTIÁNA V ZÁKUPECH

Na místě dnešního města Zákupy vznikla patrně koncem 13. století údolní lánová ves, osídlená nejspíše převážně českými kolonisty. Nad ní se tyčil hrad (na místě dnešního zámku) a u něj kostel Panny Marie (na místě dnešní nejvyšší zahradní terasy). Někdy kolem roku 1300 vzniklo nedaleko (kolem dnešního náměstí) město, osídlené zřejmě převážně německým obyvatelstvem, které dostalo název Reichstadt. Ves a město brzy splynulo a oba názvy se používaly synonymně.

Ve městě vznikl kostel, patrně na místě dnešního kostela sv. Fabiána a Šebestiá-na, nevíme však, jak vypadal. V první polovině šedesátých let 16. století ho tehdejší majitel zákupského panství Zbyněk Berka z Dubé dal přestavět. Snad v té souvislosti byl zrušení kostel Panny Marie u zámku a stal se na necelých sto let, kdy definitivně zanikl, jakousi zámeckou kaplí. Kostel byl samozřejmě pod patronátem majitele panství.

Ačkoli v té době panovala renesance, v níž byl tehdy zbudován i zákupský zámek, kostely se stále stavěly ve slohu gotickém, gotickou podobu měl tedy i tento kostel. V dnešním kostele sv. Fabiána a Šebestiána se z této doby dochovala patrně většina zdiva a pak také v podzemí hrobka Berků z Dubé. Ta byla dokoncena zřejmě v roce 1565, kdy tam byli pohřbeni dva synové Zbyňka Berky z Dubé, zemřelí v dětském věku. V presbytáři můžeme spatřit renesanční náhrobky pana Zbyňka, jeho manželky Veroniky rozené z Lobkovic, zmiňovaných dvou synků a pak ještě dalšího, zemřelého v roce 1566. Všechny nesou latinské nápisy. V hrobce však byli pohřbeni ještě další Berkové, kterým se náhrobků nedostalo. Kromě nik je u boční stěny ještě renesanční náhrobek paní Aliny Chvalkovské s českým nápisem a erbem Berků, snad manželky některého z nich. Z té doby se dochoval také plastický erb Berků z Dubé na svorníku klenby v presbytáři.

Někdy na začátku 17. století byla zákupská fara povýšena na děkanství a od té doby také známe jména zdejších děkanů. Na rozdíl od mnoha sousedních panství zůstalo panství zákupské převážně katolické. V době pobělohorské tedy nebyl problém s rekatolizací, nekatolíci se soustřeďovali především ve vsi Krompach, jinak se na panství vyskytovali jen ojediněle (v samotném městě Zákupy byl shledán pouze jeden).

V době třicetileté války získal zákupské panství sňatkem rod vévodů sasko-lauenburských. Po druhém z nich, Juliu Františkovi, zbyly pouze dvě dcery a zákupské panství získala starší z nich Anna Marie Františka. Byla velmi dobrou hospodářkou, a tak mohla vydávat peníze na různé stavby, mj.i na stavby církevní. Nechala zbudovat nebo opravit řadu kostelů (např.v Mařenicích či v Horní Polici), kaplí či soch svatých (sloup Nejsvětější Trojice na zákupském náměstí, sochy na mostech přes Svitávku) a zakládala také poustevny (např.v Zákupech u kaple sv. Josefa pod Kamenickým vrchem). Bezpochyby věnovala svou přízeň také zákupské-mu kostelu, avšak tato etapa jeho vývoje nebyla dosud prozkoumána.

Anna Marie Františka nakoupila také mnoho ostatků svatých, které byly v té době nacházeny v katakombách v Římě, jež sloužily v době římské říše jako pohřebiště prvotních křesťanů. Jednalo se dokonce o celé kostry. Tyto kostry se pak obalily voskem a dostaly šaty a jinou výzdobu, aby měly podobu skutečné postavy. Takto upravené ostatky v prosklených vitrínách pak slavnostně přidělovala jednotlivým kostelům na svých panstvích. Zákupský kostel obdržel takto v roce 1727 tělo sv. Felixe, které je dodnes vidět v jednom z postranních oltářů (jinak jsou dochována pouze dvě taková těla v kostele v Horní Polici, jedno ve Cvikově a ještě jedno v Zákupech v depozitáři kostela). Anna Marie Františka byla v kostele pochována ve druhé kryptě, kde odpočívá i její první manžela a obě dcery (první zemřelá v dětském věku).

Majitelé panství dbali na to, aby zákupští děkani byli vzdělaní a kultivovaní lidé. Někdy pocházeli dokonce ze šlechtických rodin. Od počátku 19. století náleželo zákupské panství toskánské větvi panovnického rodu Habsburků a podle složitých smluv jej v roce 1847 získal tehdejší císař Ferdinand V. Dobrotivý. O rok později by-lo zrušeno poddanství, avšak patronátní práva a povinnosti tím nebyly dotčeny. Ještě koncem toho roku císař Ferdinand odstoupil, přestěhoval se na Pražský hrad a za svá letní sídla si zvolil zámky na svých právě nabytých panstvích, totiž Ploskovice a Zákupy. Císař Ferdinand i jeho manželka císařovna Marie Anna byli proslulí svou dobročinností. Přispívali chudým, a to nejen na svých panstvích, lidem postiženým živelnými pohromami, zejména požáry, podporovali také různé církevní instituce.

V první polovině šedesátých let 19. století nechal císař Ferdinand výrazně opravit kostely na svých severočeských statcích. Kostelu v Zákupech se tehdy dostalo dokonce výrazné přestavby. Projektantem byl stavební inspektor statků císaře Ferdinanda, Karel Pranter a podíleli se na ní jak místní, tak pražští řemeslníci. Byla přistavěna část za presbytářem s císařskými oratořemi, zvláštními schodišti k nim a zvláštním vchodem.

Kostel dostal novogotickou podobu, a to nejen zvnějšku. I vnitřní zařízení bylo převážně pořízeno také v tomto stylu a většinou se dochovalo až dodnes. Původní snad zůstaly jen lavice a skleněný lustr, který se však v kostele dnes již nenachází. Novogotické jsou nejen oltáře, ale také rámy obrazů, svícny, sedací nábytek v

presbytáři. Obraz na hlavní oltář byl objednán u slavného malíře Josefa Vojtěcha Hellicha. Sochy sv. Josefa s Ježíšem a sv. Jan Křtitele na hlavní oltář vytvořil tehdy evropsky proslulý pražský sochař Eduard Veselý (Wessely), původem ze Sloupu. V zadní části kostela vznikl Boží hrob. Slavnostně byl kostel znovu otevřen k narozeni-nám císařovny Marie Anny 19. září 1865. V meziválečném období pak kostel obohatily ještě vitráže, některé darované zdejší podnikatelskou rodinou Heldů, jinak zůstal kostel dodnes zhruba v podobě ze šedesátých let 19. století.

Text : Mgr. Martin Aschenbrenner, Zákupy 2014